A na závěr... Northern Territory

Dvanáctého července jsem se vydala na můj poslední výlet v Austrálii, na sedmidenní zájezd po Severním Territoriu.

Výlet začal ve městě Darwin, odkud jsme vyrazili do národního parku Kakadu. Tam jsme pozorovali krokodýly vyhřívající se na sluníčku:

Navštívili oblast, kde se natáčel Krokodýl Dundee:

A vykoupali se u různých vodopádů:

Druhý den jsme se večer vrátili zpátky do Darwinu a třetí den jsme vyrazili na dlouhou třídenní cestu až do samého centra kontinentu. Zastavovali jsme na různých místech, třeba u soutěsky Kathrine:

U termálních pramenů v Matarance:

V nejstarší hospodě celého Severního Territoria, založené UŽ v roce 1930 (:-D):

Kde jsme se zasmáli nad místní "benzínkou" a dozvěděli se, že McDonalds drive thru je rovnou za rohem:

Cestou uprostřed ničeho jsme chtěli natankovat u benzínky, kde ovšem došel benzín:

A tak jsme, během čekání než někdo nějaký benzín doveze, fotili fotky "in the middle of nowhere":

Další den se nám (pro změnu) nedařilo nastartovat autobus:

Nakonec jsme se ale rozjeli a další zastávka byly Devils Marbles, neboli Ďáblovy kuličky, podivuhodné skalní útvary:

Zastavili jsme se také v místním UFO centru ve Wicliffu:

A pátý den večer jsme dorazili do Alice Springs ve středu kontinentu:

Šestý den jsme si prohlédli Kings Kanyon:

A poslední den nás čekal východ slunce u známé skály Uluru, která má obvod 10km a je posvátná pro místní obyvatele:

V dálce jsme zahlídli i osvětlené skalní útvary Kata Tjuta:

Mezi kterými jsme se posléze trochu prošli a pak už hurá zpátky!

Sláva nazdar výletu, nezmokla jsem a jsem doma!

Road trip Brisbane - Sydney - Melbourne

Během našeho road tripu jsem vám sem nahrávala nějaké fotky, teď vám celý výlet popíšu pěkně v kuse a popořadě.

Vyrazili jsme v neděli 24.6. poměrně brzo ráno. Hynek mě vyzvedl někdy kolem sedmé a pak jsme jeli vyzvednout Markétu. Vypůjčená navigace nás vedla prapodivnými cestami a až poté jsem zjistila, že byla nastavená na pěší trasy...

Před odjezdem jsme se společně vyfotili - není to úplně dobře vidět, ale všichni děláme reklamu University of Queensland:

A poté jsme konečně vyrazili na cestu. Ten den byla naplánovaná jen jízda se zastávkou v přímořském městečku Yamba:

Noc jsme strávili v kempu ve vnitrozemí. Byla nám strašná zima a divili jsme se, čím to asi tak bude. Ráno nám to osvětlil místní správce když nám řekl, že bylo v noci -4°C.

V ten byl v plánu Cathedral Rock National Park, ale po cestě jsme se ještě zastavili u vodopádů v Eboru:

A Cathedral Rock National Park následoval o pár kilometrů dál:

Cestou večer jsme měli trochu nahnáno z krav pasoucích se všude okolo:

Zato jsme však byli odměněni krásnými červánky:

Noc jsme strávili na odpočívadle a další den jsme pokračovali směr South West Rocks s historickou věznicí:

Odpoledne nám bohužel začalo pršet a scenérie se výrazně změnila:

Déšť pokračoval i následující den a ustal až těsně před tím, než jsme dojeli na Seal Rocks. Obloha ale zůstala zatažená:

Následující den už jsme zamířili směr Sydney a počasí nám začalo opět přát. První na řadě byla Palm Beach na sever od Sydney:

 

A poté přišla na řadu Dee Why, kde jsme chytli pěkný západ slunce:

Další den, což byl pátek, jsem celý strávila s Verčou povídáním nad výborným indickým obědem a pak nad kávičkou a pak u přístavu, takže na nějaké focení a poznávání už nezbyl čas.


V sobotu jsme vyrazili směr Blue Mountains, neboli Modré hory, které dostaly svůj název podle modravého oparu, který se nad nimi občas vznáší:

Nenechali jsme si ujít ani slavné skalní seskupení Tři sestry.

Následující den jsme vyrazili dál na jih. Zastavili jsme v městečku Kiama, kde jsem si dala výborné fish and chips:

Prošli jsme se po pobřeží a zajeli na vyhlídku nad městem:

Po obědě jsme zamířili směr Jervis Bay, kde se nám líbilo tolik, že jsme pozměnili plán a druhý den tam zůstali:

Další den večer jsme se opět přesunuli do kempu a druhý den ráno jsme vyrazili na dlouhou cestu dál na jih s jednou zastávkou ve městečku Bairnsdale, které mělo být podle průvodce krásné. Nic krásného jsme v něm ale nenašli, tak jsme místo toho zajeli na Raymond Island, kde žijí koaly:

Večer jsme vyrazili směr kemp ve Wilsons Promontory National Park, což byla vskutku jízda hrůzy. Kolem silnice poskakovala spousta klokanů a pobíhali vombati a srnky, tak jsem se každou chvíli báli, že nám něco skočí pod kola. Naštěstí se nic nestalo, ale celou cestu jsme se pro jistotu táhli rychlosti 30km/h. Co se týká klokanů tak ti jsou opravdu naprosto všude a národní parky jsou jich plné. Na lidi jsou zvyklí a většinou si nás vůbec nevšímali:

Následující den jsme se v parku porozhlédli:

Večer jsme konečně zamířili do Melbourne, kde jsme se jen vyspali a hned ráno jsme vyrazili na poslední a nejdelší cestu, na slavnou Great Ocean Road, což je silnice lemující skalnaté jižní pobřeží státu Victorie:

Den se s námi rozloučil neuvěřitelně rudými červánky:

Do Melbourne jsme přijeli pozdě večer, všichni k smrti unavení. Další den ráno jsme vrátili auto a vydali se na poznávání Melbourne, které pokračovalo i poslední den, v sobotu:

No a v neděli jsem letěla zpátky do Brisbane, kde momentálně čerpám síly na další výlet po Northern Territory, na který vyrážím ve čtvrtek! Během letu jsem vám ještě vyfotila slavný Gold Coast, nejbližší pláže u Brisbane, pěkně seshora :)